morgen (subst.)
-
1.
(subst.) iđit
- God morgen!
- Buorre iđit!
- Hun går til jobb hver morgen.
- Son vázzá bargui juohke iđida.
-
2.
(om morgenen)
(adverb) iđđes;
(adverb) iđđedis
- Om morgenen var det snøfokk, men ut på dagen ble det fint vær.
- Iđđes lei guoldu, muhto beaivet de firtii.
-
3.
(tidlig morgen)
(subst.) iđđesidja
- De kom hjem tidlig på morgenen.
- Sii ollejedje ruoktot iđđesija.
-
4.
(i morgen)
(adverb) ihttin
- Når skal vi bli ferdige? I morgen.
- Goas mii galgat geargat? Na ihttin.
- I morgen begynner juleferien.
- Ihttin álgá juovlaluopmu.
-
5.
(til i morgen)
(adverb) ihttážii
- Når skal vi være ferdig? Til i morgen.
- Goassážii mii galgat geargat? Na ihttážii.
Juoga ii doaimma?
Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.
morgen lea vejolaččat dán sáni hápmi:
- morgen Oza buot hámiid teavsttain →
-
- morgen subst. Msc ent. ubestemt