ent. flt.
nominativ dáhttu dáhtut
akkusativ dáhtu dáhtuid
genitiv dáhtu dáhtuid
illativ dáhttui dáhtuide
lokativ dáhtus dáhtuin
komitativ dáhtuin dáhtuiguin
essiv dáhttun
Eanet sojahanhámit →

dáhttu (subst.)

  • (subst.) ønske; (subst.) vilje
    Sámediggi galgá ovddastit sámi álbmoga dáhtu ja sámiid beroštumiid.
    Sametinget skal representere det samiske folkets vilje og samenes interesser.
ent. flt.
nominativ dáhttu dáhtut
akkusativ dáhtu dáhtuid
genitiv dáhtu dáhtuid
illativ dáhttui dáhtuide
lokativ dáhtus dáhtuin
komitativ dáhtuin dáhtuiguin
essiv dáhttun
Eanet sojahanhámit →
dáhttu Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • dáhttu subst. ent. nominativ

Juoga ii doaimma?

Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.

dáhttu lea vejolaččat dán sáni hápmi:

dáhttu Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • dáhttu subst. ent. nominativ
dáhttut Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • dáhttut verb transitiv imperativ 1.p.tot.
  • dáhttut verb transitiv imperativ 2.p.tot.
  • dáhttut verb transitiv indikativ presens 3.p.ent.
  • dáhttut verb transitiv pres.partisipp