Neahttadigisánit

gohčohallat lea vejolaččat dán sáni hápmi:



presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) gohčohalan gohčohallen
2.p.ent. (don) gohčohalat gohčohallet
3.p.ent. (son) gohčohallá gohčohalai
1.p.tot. (moai) gohčohalle gohčohalaime
2.p.tot. (doai) gohčohallabeahtti gohčohalaide
3.p.tot. (soai) gohčohallaba gohčohalaiga
1.p.flt. (mii) gohčohallat gohčohalaimet
2.p.flt. (dii) gohčohallabehtet gohčohalaidet
3.p.flt. (sii) gohčohallet gohčohalle
presens nektingsform
(odne in) gohčohala
preteritum nektingsform
(ikte in) gohčohallan
perf.partisipp
(lean) gohčohallan
imperativ 2.p.ent.
(til en) gohčohala
imperativ 2.p.tot.
(til to) gohčohalli
Eanet sojahanhámit →

gohčohallat (verb)

  • bli pålagt; bli kommandert
    Son gii oamasta bohccuid njuolggadusaid vuostá, sáhttá gohčohallat heaitit.
    Den som eier rein mot reglene, kan pålegges å slutte.
presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) gohčohalan gohčohallen
2.p.ent. (don) gohčohalat gohčohallet
3.p.ent. (son) gohčohallá gohčohalai
1.p.tot. (moai) gohčohalle gohčohalaime
2.p.tot. (doai) gohčohallabeahtti gohčohalaide
3.p.tot. (soai) gohčohallaba gohčohalaiga
1.p.flt. (mii) gohčohallat gohčohalaimet
2.p.flt. (dii) gohčohallabehtet gohčohalaidet
3.p.flt. (sii) gohčohallet gohčohalle
presens nektingsform
(odne in) gohčohala
preteritum nektingsform
(ikte in) gohčohallan
perf.partisipp
(lean) gohčohallan
imperativ 2.p.ent.
(til en) gohčohala
imperativ 2.p.tot.
(til to) gohčohalli
Eanet sojahanhámit →
gohčohallat Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • gohčohallat verb intransitiv infinitiv
  • gohčohallat verb intransitiv indikativ presens 1.p.flt.

Juoga ii doaimma?

Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.

Váldde oktavuođa

Váldde oktavuođa (giellatekno@uit.no)

gohčohallat lea vejolaččat dán sáni hápmi:

Der/alla
  • avledning: -alla verb infinitiv
Der/halla
  • avledning: -halla verb infinitiv
  • avledning: -halla verb indikativ presens 1.p.flt.
gohčohallat Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • gohčohallat verb intransitiv infinitiv
  • gohčohallat verb intransitiv indikativ presens 1.p.flt.
gohčuhit Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • gohčuhit verb transitiv
gohččut Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • gohččut verb transitiv