ent. flt.
nominativ moaitámuš moaitámušat
akkusativ moaitámuša moaitámušaid
genitiv moaitámuša moaitámušaid
illativ moaitámuššii moaitámušaide
lokativ moaitámušas moaitámušain
komitativ moaitámušain moaitámušaiguin
essiv moaitámuššan
Eanet sojahanhámit →

moaitámuš (subst.)

ent. flt.
nominativ moaitámuš moaitámušat
akkusativ moaitámuša moaitámušaid
genitiv moaitámuša moaitámušaid
illativ moaitámuššii moaitámušaide
lokativ moaitámušas moaitámušain
komitativ moaitámušain moaitámušaiguin
essiv moaitámuššan
Eanet sojahanhámit →
moaitámuš Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitámuš subst. ent. nominativ

presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) moaittán moiten
2.p.ent. (don) moaittát moitet
3.p.ent. (son) moaitá moittii
1.p.tot. (moai) moite moittiime
2.p.tot. (doai) moaitibeahtti moittiide
3.p.tot. (soai) moaitiba moittiiga
1.p.flt. (mii) moaitit moittiimet
2.p.flt. (dii) moaitibehtet moittiidet
3.p.flt. (sii) moitet moite
presens nektingsform
(odne in) moaitte
preteritum nektingsform
(ikte in) moaitán
perf.partisipp
(lean) moaitán
imperativ 2.p.ent.
(til en) moaitte
imperativ 2.p.tot.
(til to) moaiti
imperativ 2.p.flt.
(til flere) moitet
(til flere) moaitet
Eanet sojahanhámit →

moaitit (verb)

  • klage over
presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) moaittán moiten
2.p.ent. (don) moaittát moitet
3.p.ent. (son) moaitá moittii
1.p.tot. (moai) moite moittiime
2.p.tot. (doai) moaitibeahtti moittiide
3.p.tot. (soai) moaitiba moittiiga
1.p.flt. (mii) moaitit moittiimet
2.p.flt. (dii) moaitibehtet moittiidet
3.p.flt. (sii) moitet moite
presens nektingsform
(odne in) moaitte
preteritum nektingsform
(ikte in) moaitán
perf.partisipp
(lean) moaitán
imperativ 2.p.ent.
(til en) moaitte
imperativ 2.p.tot.
(til to) moaiti
imperativ 2.p.flt.
(til flere) moitet
(til flere) moaitet
Eanet sojahanhámit →
moaitit Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitit verb transitiv


Der/muš (subst.)

Der/muš
  • avledning: -muš subst. ent. nominativ

ent. flt.
nominativ moaitimuš
moaitámuš
moaitimušat
moaitámušat
akkusativ moaitimuša
moaitámuša
moaitimušaid
moaitámušaid
genitiv moaitimuša
moaitámuša
moaitimušaid
moaitámušaid
illativ moaitimuššii
moaitámuššii
moaitimušaide
moaitámušaide
lokativ moaitimušas
moaitámušas
moaitimušain
moaitámušain
komitativ moaitimušain
moaitámušain
moaitimušaiguin
moaitámušaiguin
essiv moaitimuššan
moaitámuššan
Eanet sojahanhámit →

moaitimuš (subst.)

ent. flt.
nominativ moaitimuš
moaitámuš
moaitimušat
moaitámušat
akkusativ moaitimuša
moaitámuša
moaitimušaid
moaitámušaid
genitiv moaitimuša
moaitámuša
moaitimušaid
moaitámušaid
illativ moaitimuššii
moaitámuššii
moaitimušaide
moaitámušaide
lokativ moaitimušas
moaitámušas
moaitimušain
moaitámušain
komitativ moaitimušain
moaitámušain
moaitimušaiguin
moaitámušaiguin
essiv moaitimuššan
moaitámuššan
Eanet sojahanhámit →
moaitimuš Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitimuš subst. ent. nominativ

Juoga ii doaimma?

Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.

moaitámuš lea vejolaččat dán sáni hápmi:

Der/muš
  • avledning: -muš subst. ent. nominativ
moaitimuš Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitimuš subst. ent. nominativ
moaitit Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitit verb transitiv
moaitámuš Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • moaitámuš subst. ent. nominativ