presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) náđun náđđon
2.p.ent. (don) náđut náđđot
3.p.ent. (son) náđđu náđui
1.p.tot. (moai) náđđo náđuime
2.p.tot. (doai) náđđubeahtti náđuide
3.p.tot. (soai) náđđuba náđuiga
1.p.flt. (mii) náđđut náđuimet
2.p.flt. (dii) náđđubehtet náđuidet
3.p.flt. (sii) náđđot náđđo
presens nektingsform
(odne in) náđo
preteritum nektingsform
(ikte in) náđđon
perf.partisipp
(lean) náđđon
imperativ 2.p.ent.
(til en) náđo
imperativ 2.p.tot.
(til to) náđđu
imperativ 2.p.flt.
(til flere) náđđot
Eanet sojahanhámit →

náđđut (verb)

  • krype sammen
    Ferten vuolgit boradit, vaikko millosepmosit náđošin latnjii.
    Jeg må gå og spise, selv om jeg helst ville krype sammen inne på rommet.
  • (om fugl) (verb) trykke; (verb) kure
presens (odne) preteritum (ikte)
1.p.ent. (mun) náđun náđđon
2.p.ent. (don) náđut náđđot
3.p.ent. (son) náđđu náđui
1.p.tot. (moai) náđđo náđuime
2.p.tot. (doai) náđđubeahtti náđuide
3.p.tot. (soai) náđđuba náđuiga
1.p.flt. (mii) náđđut náđuimet
2.p.flt. (dii) náđđubehtet náđuidet
3.p.flt. (sii) náđđot náđđo
presens nektingsform
(odne in) náđo
preteritum nektingsform
(ikte in) náđđon
perf.partisipp
(lean) náđđon
imperativ 2.p.ent.
(til en) náđo
imperativ 2.p.tot.
(til to) náđđu
imperativ 2.p.flt.
(til flere) náđđot
Eanet sojahanhámit →
náđđut Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • náđđut verb intransitiv infinitiv
  • náđđut verb intransitiv
  • náđđut verb intransitiv imperativ 1.p.flt.
  • náđđut verb intransitiv indikativ presens 1.p.flt.

Juoga ii doaimma?

Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.

náđđut lea vejolaččat dán sáni hápmi:

Der/NomAg
  • avledet handlernomen subst. flt. nominativ
náđđudit Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • náđđudit verb transitiv indikativ presens nektingsform
náđđut Sátnehistorjá → Oza buot hámiid teavsttain →
  • náđđut verb intransitiv infinitiv
  • náđđut verb intransitiv
  • náđđut verb intransitiv imperativ 1.p.flt.
  • náđđut verb intransitiv indikativ presens 1.p.flt.