albma (adj.)
- 1. (adj.) verdadero
- 2. (adj.) real
-
3.
(adj.) auténtico
- Boles fuobmái, ahte diamánttat eai lean albma.
- La policía descubrió que los diamantes no eran auténticos.
- 4. (adj.) ordenado
-
5.
(adj.) cabal
- Don sáhtát luohttit sutnje, go son lea albma olmmoš.
- Puedes confiar en él porque es un hombre cabal.
albma (adverb)
Juoga ii doaimma?
Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.
albma lea vejolaččat dán sáni hápmi:
- albma Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- albma adj. attr.
- albma adj. sg. nominativo
- albma Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- albma adverb
Davvisámegiella
Norsk
Suomi
English