análduvvat (verb)
-
1.
(verb) acostumbrarse
(IV)
- Go don análduvvat vuodjimis, dat šaddá dutnje álki.
- Cuando te acostumbras a conducir, es muy fácil.
- 2. (verb) habituarse (IV)
-
3.
(verb) hacerse
(IV, Span: + a, + con)
- Mun in leat velá análduvvan dan biilii.
- Todavía no me he hecho a este coche.
Juoga ii doaimma?
Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.
análduvvat lea vejolaččat dán sáni hápmi:
- análduvvat Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- análduvvat verb intransitiv infinitivo
Davvisámegiella
Norsk
Suomi
English