buohcat lea vejolaččat dán sáni hápmi:
| presente (odne) | pretérito (ikte) | kondisjonalis |
|---|---|---|
| buozan | buhcen |
buozalin
buozašin |
| buozat | buhcet |
buozalit
buozašit |
| buohcá | buozai |
buozalii
buozašii |
| buhce | buozaime |
buozaleimme
buozašeimme |
| buohcabeahtti | buozaide |
buozaleidde
buozašeidde |
| buohcaba | buozaiga |
buozaleigga
buozašeigga |
| buohcat | buozaimet |
buozaleimmet
buozašeimmet |
| buohcabehtet | buozaidet |
buozaleiddet
buozašeiddet |
| buhcet | buhce |
buozaledje
buozašedje |
- presente negación
- buoza
- pretérito negación
- buohcan
- kondisjonalis negación
- buozale
buozaše - perf.participio
- buohcan
- imperativo segunda persona singular
- buoza
- imperativo segunda persona dual
- buohcci
- imperativo segunda persona plural
- buhcet
buohccet
buohcat (verb)
-
1.
(VLc) estar enfermo
(IV)
- Son lea lossadit buohcamin.
- Está gravemente enfermo.
-
2.
(Una enfermedad o malestar)
(verb) sufrir
(IV)
- buohcat oaivebákčasis
- sufrir dolor de cabeza
- Son buozai garra dávddas.
- Sufrió una grave enfermedad.
- Son buozai juolggis.
- Sufría de los pies.
- 3. (Una enfermedad o malestar) (verb) tener (IV)
-
4.
(De una enfermedad o malestar)
(verb) quejarse
(IV)
- Son buozai čielggis.
- Se quejaba de la espalda.
| presente (odne) | pretérito (ikte) | kondisjonalis |
|---|---|---|
| buozan | buhcen |
buozalin
buozašin |
| buozat | buhcet |
buozalit
buozašit |
| buohcá | buozai |
buozalii
buozašii |
| buhce | buozaime |
buozaleimme
buozašeimme |
| buohcabeahtti | buozaide |
buozaleidde
buozašeidde |
| buohcaba | buozaiga |
buozaleigga
buozašeigga |
| buohcat | buozaimet |
buozaleimmet
buozašeimmet |
| buohcabehtet | buozaidet |
buozaleiddet
buozašeiddet |
| buhcet | buhce |
buozaledje
buozašedje |
- presente negación
- buoza
- pretérito negación
- buohcan
- kondisjonalis negación
- buozale
buozaše - perf.participio
- buohcan
- imperativo segunda persona singular
- buoza
- imperativo segunda persona dual
- buohcci
- imperativo segunda persona plural
- buhcet
buohccet
- buohcat Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- buohcat verb transitiv infinitivo
- buohcat verb transitiv indicativo presente primera persona plural
Juoga ii doaimma?
Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.
buohcat lea vejolaččat dán sáni hápmi:
- buohcat Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- buohcat verb transitiv infinitivo
- buohcat verb transitiv indicativo presente primera persona plural
Davvisámegiella
Norsk
Suomi
English