![[Davvisámegiella flag]](/static/img/flags/se_20x15.png)
Davvisámegiella
![[Norsk flag]](/static/img/flags/nb_20x15.png)
Norsk
![[Suomi flag]](/static/img/flags/fi_20x15.png)
Suomi
![[English flag]](/static/img/flags/en_20x15.png)
English
sáhttit lea vejolaččat dán sáni hápmi:
| presente (odne) | pretérito (ikte) | kondisjonalis |
|---|---|---|
| sáhtán | sáhtten |
sáhtálin
sáhtášin |
| sáhtát | sáhttet |
sáhtálit
sáhtášit |
| sáhttá | sáhtii |
sáhtálii
sáhtášii |
| sáhtte | sáhtiime |
sáhtáleimme
sáhtášeimme |
| sáhttibeahtti | sáhtiide |
sáhtáleidde
sáhtášeidde |
| sáhttiba | sáhtiiga |
sáhtáleigga
sáhtášeigga |
| sáhttit | sáhtiimet |
sáhtáleimmet
sáhtášeimmet |
| sáhttibehtet | sáhtiidet |
sáhtáleiddet
sáhtášeiddet |
| sáhttet | sáhtte |
sáhtáledje
sáhtášedje |
- presente negación
- sáhte
- pretérito negación
- sáhttán
- kondisjonalis negación
- sáhtále
sáhtáše - perf.participio
- sáhttán
- imperativo segunda persona singular
- sáhte
- imperativo segunda persona dual
- sáhtti
- imperativo segunda persona plural
- sáhttet
sáhttit (verb)
-
(Con el sentido de tener la oportunidad, o ser capaz de algo con motivo de una oportunidad)
(verb) poder
(IV, Geahča/Ver: máhttit)
- Mun sáhtán dál dán geahččalit.
- Ahora puedo intentarlo.
- Ale huma suinna, mun sáhtán dán dahkat.
- No hables con ella, yo puedo hacerlo.
| presente (odne) | pretérito (ikte) | kondisjonalis |
|---|---|---|
| sáhtán | sáhtten |
sáhtálin
sáhtášin |
| sáhtát | sáhttet |
sáhtálit
sáhtášit |
| sáhttá | sáhtii |
sáhtálii
sáhtášii |
| sáhtte | sáhtiime |
sáhtáleimme
sáhtášeimme |
| sáhttibeahtti | sáhtiide |
sáhtáleidde
sáhtášeidde |
| sáhttiba | sáhtiiga |
sáhtáleigga
sáhtášeigga |
| sáhttit | sáhtiimet |
sáhtáleimmet
sáhtášeimmet |
| sáhttibehtet | sáhtiidet |
sáhtáleiddet
sáhtášeiddet |
| sáhttet | sáhtte |
sáhtáledje
sáhtášedje |
- presente negación
- sáhte
- pretérito negación
- sáhttán
- kondisjonalis negación
- sáhtále
sáhtáše - perf.participio
- sáhttán
- imperativo segunda persona singular
- sáhte
- imperativo segunda persona dual
- sáhtti
- imperativo segunda persona plural
- sáhttet
- sáhttit Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- sáhttit verb intransitiv infinitivo
- sáhttit verb intransitiv
- sáhttit verb intransitiv indicativo presente primera persona plural
Juoga ii doaimma?
Jus fuobmát meattáhusa, de berrešit váldit oktavuođa minguin. Čilge čuolmma ja muital guđe neahttalohkki dahje mobiilatelefovnna don geavahit, ja maid ledjet ohcame go fuobmájit váttisvuođa.
sáhttit lea vejolaččat dán sáni hápmi:
- Der/NomAg Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- avledet handlernomen subst. pl. nominativo
- sáhttit Sátnehistorjá → (Ii gávdno teakstakorpus dán gillii)
-
- sáhttit verb intransitiv infinitivo
- sáhttit verb intransitiv
- sáhttit verb intransitiv indicativo presente primera persona plural